pondělí 29. července 2019

Mikulov s vycházkou do Klentnice od A do Z

O, jako osobní...

Je zvykem popisovat zážitky z cest od začátku do konce. Já zkusím pár dní letošního července prožitých v Mikulově, doplněných o vycházku do čtyři kilometry vzdálené Klentince, přiblížit pro změnu abecedně.
Pohled na Mikulov ze Svatého kopečku.



A Ano, alkohol byl.
A..André. (Foto Zb.)


B jako Bohemian Rhapsody se speciálními efekty aneb mikulovské letní kino mezi dvěma bouřkami. Nutno podotknout, že organizátoři to měli dokonale zvládnuté, pršet začalo až s posledními titulky.

 jako Café Fara v Klentnici jsem navštívila potřetí v životě. Zatímco moje první návštěva se datuje někdy do jejího začátku, kdy šlo opravdu jen o kavárničku pro lidi z okolí, letošní vycházka nás zavedla do turistického cíle vybranější klientely. Nicméně, nutno říci, že pobyt v areálu, který získal Hlavní cenu za architekturu v kategorii Rekonstrukce „Grand Prix architektů 2012“  Ocenění Building Efficiency Awards (BEFFA) 2012 byl velmi osvěžující.

D  jako Dýňový likér. Konečně vím, k čemu užitečnému se pěstují dýně. Dýňový likér je jako dýně naruby. Narozdíl od hezké zeleniny, kterou považuji za víceméně nepoživatelnou, nápoj vypadá hrozně, ovšem chutná výtečně.
Dýňový likér a okurkovice.


Když pít, tak jedině s Mírou G. (Foto Zb.)
 jako Entomologie. Jak zpomalit člena výpravy, fyzicky zdatného broukaře, který žene na vrchol Svatého kopečku, jakoby mu za patama hořela vyschlá step? Ukažte mu motýly nebo, nověji, motýle... a zeptejte se, co je to za druh. V klidu vystoupáte do cíle a ještě se dozvíte, jak se liší samička otakárka ovocného od samce. Ten "náš", jenž nás doprovázel byl opravdu krásný.  Prý by se dal prodat za tři stovky, avšak naštěstí pro něj: a) je chráněný, b) poletoval v rezervaci, ale hlavně za c) entomolog souputník neměl s sebou síťku.

F  jako Festivaly. Mikulov je městem festivalů a festiválků. My jsme si vybrali pro návštěvu termín XX. ročníku Festivalu národů Podyjí. Zástupci místních menšin i většin si připravili své tradiční dobroty, které na náměstí nabízeli k ochutnání. Naším vítězem byl telecí vídeňský řízek s bramborovým salátem, jakožto reprezentant Rakouska. Vynikající byl také borčš z komijské kuchyně (Komi - jedna z autonomních republik Ruska). http://www.narodypodyji.cz/  

jako Grebeníček. Návštěvu sklepa Miroslava Grebeníčka lze považovat za jistý druh zážitku.


H jako Historie. Historické památky se hezky vnímají z kavárny s výhledem na sgrafitový dům U Rytířů, kašnu, barokní sousoší Nejsvětější Trojice, hrobku Dietrichsteinů a Svatý kopeček. Škoda jen, že jsem z kávy neměla ani hlt. Šálky a podšálky se designérovi opravdu nepovedly. Talířek nikoliv s prohlubní, ale s kopečkem uprostřed, a úzká základna hrnečku je jistý předpoklad pro nehodu. Ještě, že to bylo espresso a ne turek.
Pohled na historické náměstí.


CH jako Chardonnay čili šardojó.

I jako Informační centrum. Mám ráda informační centra. Kde ho mají, tam do něj vlezu. Místní je velké, skvěle vybavené a s ochotnou obsluhou. http://www.infomikulov.cz/

jako Jana. Penzion Jana, Vinohrady, Mikulov. Vynikající poměr cena výkon pro nenáročné turisty.
http://pensionjanamikulov.unas.cz/
Pohled na "náš" balkon ze Svatého kopečku.


jako Klenotnice, rozuměj Klentnice. Přejmenováno kamarádkou Lucií, kterou všichni znají jako Lučanu. Hrátky se slovy k ní tedy patří. Klenotnice se tedy mezi námi ujala, i když v obecní hospodě žumpa strašně smrděla. Fakt. Na zahrádce se nedalo vydržet. (Asi měli jímku plnou pokladů.)

L jako Lípa. Apartmány Lípa, Víno Lípa a především stánek Lípa. S nejlepším plzeňským pivem v namražených půllitrech široko daleko, které osvěží ve tří čtvrtinách kopce "Střízliváku".
bez komentáře (Foto Zb.)


jako Marcinčák - poslední zastávka na Moravě (při cestě na jih). Bez něj by však mnohým bylo krušno. Patříte-li k těm, komu se opravdu vybaví na prvním místě čůrací přestávka, vězte, že i k ní se váže zajímavý příběh vinaře. Dokonce takového, který pěstuje révu ekologicky. A jeho žena miluje levanduli určitě ještě mnohem víc než já. 
Levandulové pole u nově opravené cesty na Svatý kopeček. 

jako Mikulov. Ne, nespletla jsem si počet nožiček u malého písmene. Až do konce druhé světové války bylo toto město nazývalo německy Nikolsburg a v jidiš Niklšburg. Jen pro zajímavost, druhý Mikulov najdete v Krušných horách. V němčině byste si tyto dvě obce nepopletli - tamní se jmenoval Niklasberg. Třetí Mikulov, v jižních Čechách u Dolního Dvořiště, už zanikl.
Židovský hřbitov v Niklšburgu (Mikulově).


O jako Okurková pálenka. Pokud toužíte ochutnat destilát ze salátových okurek, tak s chutí do toho. Pokud se kvůli tomu nechcete trmácet až do Klentnice, představte si smíchanou slivovici se zbylou zálivkou z okurkáče. 

P (PPP) jako Potit Plzeňské Pivo anebo taky Prázdniny, Pálava, "Palermo". Či všechno dohromady?

Q jako IQ tyqe nebo-li přemazání software. Všichni občas potřebujeme vypnout. A pak restartovat.

jako Rum a jiné svačinky. Původně jsem zde chtěla mít napsáno R jako Rakousko, jelikož první má vzpomínka na Mikulov sahá ještě do totality, kdy mě máma vzala na zájezd s muzejníky na jižní Moravu. Protože jsme byli tenkrát "od fochu", tak nám průvodci umožnili vstup na velký zámecký balkon, kam se normálně nesmělo, a ukázali nám: "Tam je Rakousko!" Tak jsme závistivě koukali na malá políčka za čárou. Ty tam jsou samozřejmě dodnes. Nemůžu však taky vynechat letošní zážitek, který stejně jako Rakousko před rokem 1989 nemám na fotce. Což je škoda. Nabídka stánku u pokladny před jeskyní Na Turoldu obsahuje mj. Rum a jiné svačinky. Kdybych si tu ceduli bývala vyfotila, mohla se stát virálem facebookové skupiny Lidová reklamní tvořivost. (pozn. pro upřesnění: Rum ani jinou svačinku jsme si zde nedali.)

jako Svatý kopeček u Mikulova je s malým k, na rozdíl od toho v Olomouci. Určitě je to kvůli tomu, že leží jen U malého Mikulova, kdežto ten druhý je V hanácké metropoli. Ten jihomoravský je navíc i přírodní rezervací (skalní step). Vede sem naučná stezka i křížová cesta, která zahrnuje celkem 17 objektů: 14 kapliček křížové cesty, kapli sv. Šebestiána, zvonici a kapli Božího hrobu.
Svatý kopeček u Mikulova.


T Turold. Jeskyně na Turoldu je nejhlubší dírou v zemi, do které jsem vlezla. (Macochu nepočítám, tam je místy vidět nebe.) Sestup 37 metrů dolů, rovnou do hlubiny, po 350 schodech určitě stojí za to. Podzemí je přístupné pouze od jara do podzimu, protože ho v zimě místo jeskyňářů obývají netopýři (chránění vrápenci malí). Kdybyste náhodou toužili po romantice kombinované s adrenalinem, a byli v Mikulově zrovna o prázdninách a právě v pondělí, můžete si objednat prohlídku jeskyně při svíčkách. 
Turold.

U Ubytování. Mikulov je podle mě město ubytovatelů. Trochu přemýšlím nad tím, kde bydlí místní. Podle zevrubné prohlídky města každý desátý domek v blízkosti centra slouží k ubytování turistů. Ať se už jedná o  penzionky, apartmány či pokoje pro hosty. A nedělám si iluze, že domorodci bez oficiálního čísla provozovny mají hodně široké "příbuzenstvo", které k nim pravidelně přijíždí na návštěvu.

V Vojna. Vojna a mír či-li konec studené války a zrušená kasárna v příhraničí. Memento jak má být. Můj muž zde prožil půl roku, a tak nešlo nevlézt za bránu...
Hesla v  háji. Zeleném. (Foto Zb.)


W Western. Divoký západ tři kilometry od Mikulova, to jest Pony ranč u cesty do Klentnice.  Během ani ne hodinové zastávky to byl jiný čas, jiné místo, jiný svět.
Jako na divokém západě. Až na ta kancelářská křesla.


Z Zámek. Tak ten jsme tentokrát nestihli.


Foto: Zb.